Dabo, třeba u nás to takhle právě ale vůbec nefunguje...on na všechno potřebuje čas, aby to vstřebal a přijal za své...jak si o tom každý den povídáme, on si ujasní všechny body, ze kterých má obavy, tak on to prostě postupně vezme jako fakt...když mu něco řeknu ráno před odchodem, tak je to katastrofa, je ve stresu, že je něco jinak, začne být podrážděný a plačtivý, prostě je totálně z toho rozhozený, v horším případě chytne ještě doma hysteráček...jemu třeba i drobnost typu, že ho bude vyzvedávat dneska někdo až odpoledne, nebo že přijde babička, připomínáme večer, opakujeme ještě ráno a pak ještě než odejdu ze školy...nebo když máme někam jít rovnou ze školy, tak taky upozorňujeme dopředu...