Jazyk, mateřský a případně i cizí, se naučí i debilové. Pochopitelně debilní či silně podprůměrný jedinec nemá takovou slovní zásobu či sloh a vyjadřovací schopnosti jako člověk s normální inteligencí nebo nadprůměrný. Nakonec zcela plynule mluví i dosti malé děti, kdy jejich slovní zásoba je ještě značně omezená, nejsou schopni pochopit gramatické pojmy, neznají řadu věcí, co starší znají.

Ale školní výuka není nikdy to, jako když se člověk učí jazyk spontánně, tj. slyší a přirozeně ho používá. Málo nadaný či podprůměrný bude mít problém jak s učením se slovíčkům, tak i jen pochopením gramatických pravidel. Myslím, že v bilinguálním prostředí se dva jazyky naučí každý, ale cizí jazyk školní metodou se prostě ten nenadaný naučí hůř, v určitém případě nepřejde přes nějakou dosti nízkou laťku, tj. jazyk se fakticky nenaučí.