Mně spíš jde o to, jaká má být správná výuka jazyka. Vzhledem k možnostem školy, např. skupina, kde je 15 dětí, různé úrovně, děti nemají zas takový zájem se jazyk učit, je pro ně jako každý jiný předmět, tak mi přijde, že ta stará klasická metoda není zas tak zlá. Myslím drcení slovíček, gramatický dril, překladová cvičení, opakované čtení článku lekce atd. Nemyslím, že je nutné hned od první hodiny cvičit konverzaci. Pokud jsme u lekce 1,2 kde z konverzace žák může uměl leda pozdravy dobré ráno, dobré odpoledne, dobrý večer atd., tak toto se stejně spolehlivě naučí memorováním a překladovým drilem, ne hrou, že spolu jako konverzujeme.

Přijde mi, že zabijákem pro jazyk jsou i mnohé učebnice. Pokud je student veden k biflování kvanta slovíček, která navíc jsou málo frekventovaná, málo obvyklých frází, tak to má negativní cenu. Jsem docela zastáncem toho, naučit se základy jazyka velmi dobře, tj. slovíčka hned umět vybavovat, ne lovit z paměti, základní gramatiku mít nadrilovanou, ne skládat věty a složitě nad tím přemýšlet. Zažil jsem plno takových učebnic českých pro angličtinu, některé si dokonce říkaly učebnice anglické konverzace, podobně u němčiny. Takové knížky odložit. Setkal jsem se s tím i nedávno, u španělské učebnice v počátečních lekcích jsou slovíčka, která mi španělsko - anglický slovník vyhodnotí jako málo frekventovaná. Když jsem četl normální španělský text, tak jsem naopak narážel na slovíčka, která měla frekvenci vyšší, jen pár jich bylo málo frekventovaných.