Asi budeš mladší než já, jestli Ti není kolem 55, ale máš pravdu. Naučit se z učebnic, konverzovat fakticky nikdo neučil, v anglicky mluvícím prostředí se pak člověk učil mluvit sám. Nevím jestli je to krkolomný způsob, případně jaký lepší.

Lepší by bylo, kdyby děti měly dobrého českého učitele, co by je učil slovní zásobu, překládat, gramatiku. A současně s ním konverzaci s rodilým mluvčím, který by uměl přizpůsobit jazyk tomu, co probrali, tj. omezené slovní zásobě i gramatice.

Neteře se v cizím prostředí načily jazyk za rok, bez předchozí znalosti, věk kolem 10 let, některé méně, některé více, přesně už nevím. To je jistě ideál. Nebo skoro ideál. Já bych holky na příchod do cizí země připravil, tedy aby se naučily nějaké minimální základy z gramatiky a pár set slovíček a nejčastějšíh obratů. Asi by začátek v cizí zemi byl snažší a výsledek po roce trošku lepší. Už je to víc let, nejstarší je přes 30 ...

Pokud jde o Tvé dítě, tak jde asi o to, jak se ten jazyk učilo. Z běžné školy asi takhle neumí, musela tu být i jiná výuka. U těch jazyků, přijde mi, že děti ze škol neumí nic. Neumí matematiku, neumí český pravopis a sloh je ubohý, neznají dějiny, nerozumí fyzice atd. Jak mají pak umět angličtinu. Když na rozdíl od jiných předmětů tady nejde o to něco se naučit a za 14 dní to zapomenout, ale jde o to pamatovat si to stále. Klasický způsob učení jazyků není možná nejfektivnější. I když je-li doplňovaný poslechy, tak to nevidím vůbec tragicky. Potíž je, že děti neumí ani to, co by ten klasický styl naučit mohl. Být jenom v cizojazyčném prostředí nestačí. Dokazují to tisíce Američanů, co po 15 i více letech žití v Praze stále neumí česky, rozumí jen pár vět a nemluví vůbec, případně umí říci pár vět, mezi nimi neumím česky, mluvte anglicky ap. Jedna polyglotní Norka poslala do Španělska na víc měsíců svoji 11letou dceru s nulovou znalostí, věřila, že holka se tam naučí za rok či půl roku, to už nevím, mluvit španělsky. Holka se tam domluvila anglicky, španělsky se nenaučila téměř nic, přestože tam chodila i do španělské školy. Přijde mi, že i v tom prostředí to chce i tam aspoň v nějaké míře memorovat slovíčka a trošku se učit něco z gramatiky. Nakonec od toho tam jsou jazykové kurzy pro cizince. Konverzaci jako takovou či poslech, to lze mít s kterýmkoli mluvčím. Kurzy ale obykle tu gramatiku učí, slovní zásobu se snaží rozšiřovat tématicky. Řekl bych, že ta výuka v kurzech tam se zas tolik neliší od českých kurzů u nás. Zažil jsem takto kurz od jednoho Kanaďana, bylo to už po mém návratu z USA. Intenzivní, tří hodiny, několikrát týdně, tehdy jsem to měl placené od podniku. Dělal s námi gramatiku drilovacím způsobem, přečetli jsme občas i nějaký text, pochopitelně i snáma konverzoval, česky neuměl. Problém té klasické výuky byl spíš v tom, že tu chyběl kontakt s živým jazykem, bývalo to bez nahrávek od rodilých mluvčích. Ale nemyslím, že by byla špatná. Jen nesmí zůstat jen u ní.