Vidím to velice podobně. Navíc ta klasická drilovací výuka za socialismu byla značně poznamenaná. Učitelé nezažili kontakt s živým jazykem, krom výjimek. Třeba Dr. Mach z matfyzu žil leta v Egyptě, kde učil. Ale jinak ti učitelé neměli kontakt s cizinci. Nebyly tu namluvené texty k učebnicím, případně četli to Češi a ne rodilí mluvčí, což je rozdíl. Učebnice bývaly dost špatné, s chybami, nebo zahlcovali kvanty málo frekventovaných slovíček a přitom neuvedly slova, která se hojně užívají. Výčet, co bylo špatně, by mohl být asi delší. Těžko se sháněly monolinguální slovníky, prodávaly je ve Spálené ulici v SNTL, ale jen v nějaké akci, výběr omezený. Ani české slovníky moc nebyly a měly chyby. Zkrátka bolševik nechtěl, aby moc lidí umělo anglicky a tristní stav výuky angličtiny na sš i vš to jen odrážel.

Pokud je ale dnes učení bez učení slovíček, bez drilování gramatiky, jen učení se poslechem a tzv. konverzace, protože většinou o faktickou konverzaci nejde, tak to je mnohdy celé na vodě. Děti pak neumí nic, ani mluvit, ani ta slovíčka či gramatiku. Nakonec britské učebnice se zas tolik neliší od těch českých. Liší se v kvalitě, tj. lepší vysvětlení gramatiky, lepší výběr frazeologie, nabízí skutečnou slovní zásobu živého jazyka. Mají ale i drilová cvičení, texty, co si mají studenti číst a mají jim rozumět.