Emo, nezareaguji asi na vše, jelikož příspěvek máš dosti dlouhý. Já psal o své dvojí zkušenosti. Za prvé, jazyk jsem uměl ze sš, případná výuka na vš (matfyz) se týkala spíš odborného jazyka, ne mluvení. Po sš, kdy jsem měl z angličtiny vždy jedničku a ze skupiny jsem byl nejlepší, tak jsem měl minimální komunikativní schopnost. Ale též jsem psal, že potom, co jsem se učil v podstatě sám, okrajově pak nějaký kurz v práci, ale z toho jsem fakt neuměl. Tak po příjezdu do USA jsem byl schopen slušně konverzovat. Ze začátku jsem se rozmluvil, pak jsem sledoval i televizi atd. Rozdíl nebyl ve stylu učení se, ale v tom, že jsem měl podstatně větší slovní zásobu, místo nějakých 1500 slovíček, co byla v učebnicích, jsem jich mohl umět 5-7 tisíc. Gramatiku jsem driloval sám daleko víc než v té škole. Takže šlo spíš o lepší ovládnutí daleko většího množství látky. Dále, byly tu tehdy nové učebnice pro jš, které byly na podstatně lepší úrovni. Některé texty tam namluvil Čech, František Frohlich, který má výslovnost velmi dobrou. Pak i rodilý mluvčí Don Sparling, který tu i za totality žil. Texty aslovní zásoba v knížkách víc odpovídaly současnému jazyku než tehdejší učebnice ze sš, ale šlo asi i o kvantum. Taky jsem trochu četl, kde se co dalo sehnat. Nějaké knihy z knihovny, na US velvyslanectví jsem byl na přednášce, poskytli i pak nějaký text, který jsem si doma přeložil, abych tomu rozuměl. Snažil jsem se poslouchat cizí rozhlas, ale šly jen krátké vlny, nikoli VKV, jak dnes na BBC.

U emigrantů jsem nepsal o louskání slovníku, ale o louskání německého textu se slovníkem. To je výrazný rozdíl. K poslednímu odstavci, kombinovat výuku s poslechem či filmy je určitě výborné, podobně s čtením knížek. Jinak neumím si moc představit mít slovíčka a nemít k nim české ekvivalenty. Umím si představit třeba slovíčko v nějakém jazyce pro nějaké zvíře či předmět a jako ekvivalent tam mít obrázek, z kterého jednoznačně poznám, co to je. Myslím, že možek si to ale stejně spojí s ekivalentem v rodné řeči.