Já jsem to mela nejak podobně, hned jak me prijaly mi zavedly balonek do delohy. Ktery jsem tam mela dva dny. Bohuzel moje telo nechtelo dovolit predcasny porod. Dalsi dny jsem dostavala prášky na vyvolaní, po 5 dnech mi začaly co pul hodinky zavádět taplety primo, a nějaké mi nosily na spolikaní. Bylo to na střídačku. Porodila jsem dohromady po 6 dnech. Miminko jsem videt nechtela, doktorku jsem vstřícnou a všechno mi vysvětlila. Po návratu na pokoj mi ještě stáhnuli prsa prostěradlem a dostala jsem léky proti laktaci. 7 den mě pouštěli domu. Celou dobu jsem byla na pokoji sama, abych měla klid a nebyla v přítomnosti maminek které byli na gynekologii na udržování. Bylo mi to doporučeno i lékařem. Při samotném porodu jsem tam byla jenom já, sestra a doktorka. Partner čekal na mě na pokoji.
Nám byla zjištěna genetická vada z plodové vody. Odběr jsem nechala opakovat abych mela jistotu. I po 6 letech mého rozhodnutí nelituji. Kdo takové rozhodnuti nepodstoupit, nikdy nepochopí jaké to je. Nikdo nemůže soudit. Já začala první pohyby cítit v nemocnici, a hodněkrat jsem se omlouvala za mé rozhodnuti, a prosila za odpuštění s tím že to tak bude lepší, že by to nebyl pro něho život, jaký si zaslouží. A vám přeju hodně sil.