Musela jsem takhle vyklidit byt po mamince...

Většinu věcí, včetně nábytku, jsem si prostě vzala. Naštěstí bylo kam. Nábytek si maminka pořídila rok před smrtí nový, ani ji nenpadlo, že ho neužije. A třeba sedací soupravu, ze které ona byla tak nadšená, já jsem brala jen jako z nouze ctnost a ani mi nevadilo, když jsem se jí před nedávnem po využití na maximum zbavovala...

Naopak jsou tam věci, které jsou naprosto zbytečné, ale vyhodit je nedokážu.

Mamky hodně oblíbené šaty jsem jí nechala dát do rakve...i když nebyly černé...ale ona je měla tak ráda a mně se v nich líbila...

Knížky jsme si rozebrali se sourozenci, fotky taktéž. Nádobí také, i když většinu mám já....

Prostě co se nemuselo vyhodit, nechala jsem si. Něco opravdu na používání, něco na památku.

Nejtěžší bylo přijmout, že se mamka už nevrátí. Na tom ostatním vůbec nezáleželo....