Dovedu si představit, jestli dostali pěstouni kluka ve věku 2-3 roky, ještě tvárného a dětsky roztomilého, že k němu přilnuli natolik, že se ho nyní nechtějí vzdát. Je to dle mého názoru selhání pěstounské péče, protože pěstouni mají být dočasní, do doby vyřešení problémů v původní rodině, ale už jsem nahlédla, že Norové mají spoustu názorů prostě jinak. Teď hrozí, že jim to dítě vezmou a vrátí zpět matce. Není určitě snadné se od dítěte, o které se starali po většinu svého života, odpoutat. Zvlášť, jestli viděli, že i po tak dlouhé době malý Davídek stále je přitahován ke své matce. Může zde figurovat i žárlivost. Peníze nemusí být jedinou motivací dítě u sebe udržet.
Ono, kdo ví, jak by dopadlo setkání Denise s maminkou. Možná právě proto se ho Norové tak bojí a nechtějí kontakt matky s dítětem připustit.