Vymyšlené to být nemusí, jen upravené pro vlastní potřebu, dceru ve školce šikanovala právě taková andílkovská dlouhovlasá blondýnka, nosila dva copy, tančila, hrála na klavír a chodila na tenis. Vystajlovaná i na písek. Dceru šikanovala slovně, říkala jí, že má hnusné vlasy, oči, obrázky, boty... dcera brečela a já vysvětlovala, že je ta holčička z něčeho asi nešťastná a vylévá si to na ní, ať si jí nevšímá, že jí to pak přestane bavit. Učitelky to věděly a snažily se andělku držet stranou, ale moc to nefungovalo. V okamžiku, kdy začalu dceru štípat a tlouct, poradila jsem dceři, ať jí to oplatí. To bylo haló, její matka se na mě sesypala jako kvítky z Jasmínu a taky byla moje dcera agresorka, co andělce způsobila modřinu. Ale já naštěstí nejsem pruďas a učitelky se k tomu také postavily čelem. A holky pak byly nejkámošky.