Kalali, já to třeba se smrtí mám tak, že věřím v reinkarnaci, hodně inklinuju k buddhismu...je mi to hodně blízké a připadá mi to tak nějak logické...a ze zajímavé, že ačkoli jsem o tom se synem nikdy nemluvila a jsem si prakticky stoprocentně jistá, že nikdo jiný taky ne, tak přesto syn sám přišel s tím, jestli se narodí znova nám, jestli až umřeme a znova se narodíme, jestli se zase potkáme....on neřešil JESTLI se znova narodíme... takže pro nás ta smrt není nic definitivního....a já třeba nemám strach ze smrti jako takové, já mám strach o ty, kteří tu zůstanou po mně, že budou smutní, nešťastní, že je to hrozně raní...že je nebudu moci v tu chvíli utěšit a pomoct jim....