Tino, tak reinkarnaci u nás nakousl tatínek, když ji uklidňoval tak, že se třeba narodí znovu. Byla tím zaujata, ale zatím ji to nijak neuklidnilo, pouze začala přemýšlet nad tím, co by chtěla být a tím se rozveselila. Mě myšlenka reinkarnace nijak neuklidňuje, protože pokud se moje současné vědomí limitované mým tělem stane součástí těla jiného, tak už to "já" nebudu. Leda bych ještě před smrtí dosáhla té schopnosti, že moje vědomí bude schopné mě přesáhnout. Ani pak si nejsem jistá, jestli by mi to udělalo radost, protože se ztratí emoce (jako pojítko s tělem). Budhismus jsem svého času měla taky jako svou berličku pro zpracování svého strachu, ale nějak jsem se v něm nenašla.