Trochu?
Ber to tak, že ono nejde ani tak o chlupy, jako jednoduše o to, že ve tvém muži asi zůstalo ještě něco "neoblomeného" ne úplně konformního s korporací, něco, co dává tušit, že i když pracuje dobře a společnost z něj má zisk, kousek sebe má ještě stále pro sebe. Srostlé obočí ?! Co to je za argument, ještě řekněme, že chlupatý krk se sveze s depilační vyblbeností, ale srostlé obočí je takové flagrantní, oni se nakonec vždycky odkopou, protože jsou jednoduše hloupí, no.
My jsme tím s mužem prošli oba (ovšem daleko dřív, než z nás mohli být manažeři, byť muž byl placený za silně specializovanou činnost nadprůměrně) a oba se shodně dopracovali k tomu, že nám za to ty peníze nestojí. Pocit je to dobrý, ale bída, teď, když máme malé děti a já nevydělávám, bez mála hořká. Je to aktuální cena svobody.