Mám vitrínu v kuchyni. V ní mám sadu talířů asi po praprababičce, když je dáš proti oknu jsou průsvitné - ty nepoužíváme. Mám tam porcelánovou sošku tanečnice, kterou dostala moje babička jako svatební dar a mě se vždycky strašně líbila, už jako malé holčičce mi slíbila, že mi jí jednou dá.
A mám tam lepší sklenice na víno, ty používáme při lepších příležitostech. Jinak je téměř prázdná.

Moje babička má nádherné sklo, měla ve sklárnách známé, takže jí přišlo do ruky zboží na vývoz, tady se neprodávalo. Stejně jako porcelánovou tanečnici jsem si zamluvila temně fialovou soupravu skleniček s karafou a podobnou soupravu v lahvově zelené barvě. Nemá nic broušeného, pouze tenounké a barevné sklo, občas zlatá linka, už na první pohled to vypadá hodně kvalitně a draze. Moje mamka má už normálně kupované sklo a to se mi nelíbí, vypadá levně i když nebylo.