Jo a co se týče strategie třídění, mně se nejvíc osvědčily tyto principy:
1) Kdybych tuhle věc hledala, věděla bych vůbec, že ji mám? (pokud ne, pryč s ní...) Tohle je u nás běžnej problém, kolikrát vyplavou věci, co stejně v případě potřeby ani nevíme že je doma máme, nebo kde bychom je měli hledat... čili u nás jedn zbytečně zabírají místo, když si v případě potřeby stejně koupíme tu věc novou.
2) Pokud mi rozhodování o tom, zda si nějakou věc nechat, způsobuje pocity viny, tak pryč s ní. Typickej příklad je oblečení, do kterýho bych měla zhubnout (což se nestane), koupit spešl vycpanou podprdu (což se nestane), který je strašně pěkný, akorát má někde flíček nebo minidírku, takže si ho stejně v reálu neobleču, předměty sentimentálního charekteru, ke kterým bych "asi měla něco cítit", "asi bych je měla používat", akorát že v reálu jen zavazej... a ve výsledku je mi bez nich líp.