Tili, není to tak jednoduché. Už jednou jsem mu ustoupila v tom, že jsem mu nechala pokoj, ve kterém nepožaduju, aby bylo uklizeno podle mých měřítek. Během roku bylo zarovnáno do jediného místečka. Pyramidy polorozbitých technických kravin, zbytků počítačů, našpiněné oblečení, papíry, obaly, krabice, ... A v tom se vůbec nevysávalo, podlaha nebyla a na všem byl prach. Nelze rezignovat v bytě na žádný prostor. TO jde jen ve větším v domě, ale v bytě ne. Po roce a něco jsem ukončila jeho svobodu bordelení. Sám byl až zaskočen, co tam všechno je a kolik věcí. I když je všechny potřeboval, tak je musel protřídit - třídila jsem já a on se slzou v oku říkal nechat nenechat. To by se mohlo jednou hodit bylo nejčastější. Budeme skladovat něco, co se bude hodit za deset let. Logika hodná někoho, kdo má megaprostory. Představa, že mám v bytě záchod v kvalitě veřejného záchodku, to mě děsí. Necítila bych se dobře.