Desetiletýho bych nechala číst nebo tak a pohlídat si čas zhasnutí.

Tříleťáka bych nechala spát ještě rodičům nablízku, nebo má pokojík s bratrem? Aby se sám nebál.

Mimino bych nechala buď v manželské posteli nebo malé postýlce přiražené k rodičům, aby se mohlo kdykoli přitulit.

Kdyby malí nedali přes noc pokoj, tak bych k manželslé posteli přirazila z jedné strany postel tříletýho a z druhý miminčí postýlku a nechala třeba rok megaspaní, abyste se nepokopali. Viděla jsem to v praxi a rodiče teda trochu brblali, že maj furt křeny v ložnici a musej se tiše odkrádat do obýváku nebo tak, občas tam vrazil nespavý puboš, ale na Chocholouška to nebylo.
.My jsme to zmákli tak, že dvě starší byly spolu v pokoji každý ve své posteli s povzbuzením "vždyť už jste na malou postýlku moc velký" a nejmladší bylo v malé postýlce hned vedle manželské.

Chuť na sex nás teda nepřešla nikdy ani nevyspalý, i když v blbejch nocích to bylo "počkej chvilku, já se odplížím od mimina a přijdu k tobě" a pak najednou svítání a přebalování. No, dělali jsme si z toho takový zastydlý pubertální vtipy a sem tam se nám povedlo tiše odplížit a sejít se v jiné místnosti nebo tlumit zvuky nebo si ukrást chvíli ve dne, mělo to dokonce svůj půvab...to přežijete