ještě se vrátím k těm ideálním lidem:

ideální pro mě (a asi nejen pro mě) znamená "nejlepší možný", a v takovém případě by snad neměl nastat nějaký zásadní problém, ne?

Možná, že Grainne směšuje pojmy a nemyslí "ideálním" to, co já, ale takové to vnější zdání, Potěmkinovu vesnici, když někdo navenek vypadá, jako že nemá problém, ale uvnitř se to problémy jen hemží.

Ale to druhé by mě nenapadlo označit jako "ideální", když ta bezproblémovost je jen zdání, a ve skutečnosti je tam problémů ažaž. CO je na tom ideálního, ta vnější slupka?

Naopak jako ideální bych označila Grainnino manželství, tak jak ho tady popisuje. V tom smyslu, že ti dva se našli a "sedli si", takže jsou jeden pro druhého nejlepším možným partnerem, zcela bez ohledu, jak to vypadá navenek.

To, že se někdo na veřejnosti cukruje, říká si "miláčku" a za rohem si zahýbají nebo se perou, přece zkušené ženy jako my nemůže oklamat (abychom si myslely, že právě toto je ideální), ne?