Na to je každá rada drahá, úplně fakt a bez legrace.
Já bych se asi nejdřív pokusila zjistit, co dítěti je, pokud to zjistit lze. Diagnózy, které mají libovolné příznaky, popř. nemusí mít příznaky žádné, jsou z principu ošemetná věc.
Někdy se může ukázat, že problém je nejasný, přesto najdeš vždycky lidi ochotné vydat potvrzení na to či ono.
Současně bych se zabývala tím, jaké zacházení a jaké podmínky dělají dítěti dobře a jestli jde vytvořit takové prostředí, ve kterém funguje víceméně OK.
Pokud bych viděla, že není v pořádku, trápí se a nic s tím nezmůžu, tak to může být situace na lékařskou intervenci nebo i léky.
Psycholog může být moc dobrý a hodně pomoct. Ale musíš najít nějakého spolehlivého a jak je vidět, musíš si i ověřit, že to je psycholog. Tenhle problém nebudeš mít s psychiatrem, tam je daleko větší šance že to, že je psychiatr, není jen jeho přání, ale skutečnost.
Osobně bych se k řešení přes lejstra uchýlila až úplně nakonec, ale jsou situace, kdy to jinak nejde a jaká je ta tvoje, to takhle nejde s jistotou říct.