Mám a dlouho mě ani nenapadlo, že je to něco divného. Už jsem s tím sžitá a tak jsem naučená, se na lidi tvářit tak, jako se tváří oni na mě a většinou z toho nějak vybruslím. Naštěstí se denně stýkám s davy, takže to, že občas zapomenu, není zas tak urážlivé.
Naučila jsem se lidi pamatovat podle pohybu, stylu, vůně a dojmu z nich.
Když si někdo změní účes, tak o tom nevím. Zrovna tak, si nevšimnu, že kámoška byla na plastice nosu (dodneška se mnou nemluví).
Noví sousedi - to je problém asi největší. Registruju jen, když mě rodina upozorní.

Jenom, mám to odjakživa, takže nevím jestli je normální, pokud se ti to náhle zhoršilo.

Děje knih si ale pamatuju suprově i po letech.