Taky tím trpím.
Ale přece jen mě zaskočilo, když jsem nedávno ve městě narazila nečekaně na svého přítele (jsme spolu třetí rok), a kdyby neměl na vodítku psa, prostě bych ho minula!
Ta čuba mi byla známá, ta mi sepla hned, chlapa bych prostě přešla.
Stejný problém mám, když ho mám najít někde v davu lidí nebo ve frontě - můj mozek prostě nemá uloženou ani tuhle tvář jako celek...znám všechny detaily, všechny rysy, ale ten obličej se z nich prostě neposkládá. Bezpečně ho poznám z dálky podle chůze, to mi trable nedělá. Hodně se mi ulevilo, když jsem zjistila, že je to jedna z dis.... poruch, že nejsem vadná.