Clary,
právě - celkem mne zaráží, kolik rodičů má pocit, že špatná známka = špatný učitel nebo špatný způsob hodnocení.
Moje zkušenost je ta, že děti mají špatné známky spíš proto, že jim něco nejde nebo k tomu zkrátka nemají vztah. Ani ty prvňáky nebaví všechno stejně a všechno jim stejně nejde, každé dítě je šikovné na něco jiného.
Já měla na základce strašlivou češtinářku, třídní, která mne fakt nesnášela, jedničku mi dávala se zaťatými zuby, ale zas si mne vychutnávala poznámkami, důtkami, návrhy na dvojku z chování a nakonec tím, že mi nedala doporučení ke studiu. Přesto to můj vztah k češtině nijak neovlivnilo. Fyzikářka byla naopak fajn, ale já fyziku nesnášela, a bylo by to stejný, i kdyby ji učila matka Tereza.
Syn má na matiku a češtinu stejnou učitelku, přesto má z matiky špatné známky a z češtiny dobré - protože matiku nesnáší.
A takových příkladů můžu jmenovat spoustu, prakticky každé dítě, které znám (nebo i dospělý) má něco rád a něco ne, něco mu jde víc a něco míň.