Zuzkoo, píšeš "Pak se ale rozhodnul, že to je život na draka a že s depresemi skoncuje". To je ten lék. Rozhodnout se AKTIVNĚ převzít odpovědnost za to, jak se cítí a co se s ním děje. Alkohol mu mohl vyčistit na den dva hlavu, protože po takové pořádné opici se člověk soustředí jen na to, aby přežil, takže úplně vypne ostatní myšlenky.

Mě podzimní počasí nevadí. Úplně cítím, jak příroda kolem chladne a tichne (na jaře si zase užívám, jak se vše rozehřívá, chvěje) a rozjímám. První rozjímací myšlenky na mě přichází s babím létem, když začne ve vzduchu vonět listí a končí adventem. Pak už zase cítím energii nového období. Jsem svým založením absolutní pohan ovládaný smysly a propojením s přírodou. Cítím, že to tak má být, že člověk má s podzimem ubírat aktivit navenek, zbytečně energii nevydávat, žít z toho, co načerpal během léta. Výkyvy nálad jsou normální. Normální naopak není stabilně vysmátý člověk fungující každý den stejně se stejným nasazením. To je nějaký novodobý mýtus, že všichni musí být jak z reklamy a užívat si.