Nebudu posuzovat normalitu tvých známých, ale jako pragmatický přístup k životu považuji něco jiného. Péči o své zdraví, aby člověk nechátral. Vyhledání něčeho, co člověka baví a bude ho držet i po odchodu do důchodu. Znám člověka, který si vedle zaměstnání začal budovat firmu a po počátečných problémech se mu rozjela, čili když teď jde do důchodu, má něco, čím se bude zaobírat. Stav ideál, dle mně.
Uvažovat v pade že za deset let budou nesoběstační staříci mi je divné.