Lisko, u me to byl utek...ven do lesa, nebo do knihovny kdyz byla zima, vracet se domu co nejpozdejc to slo..utek do knizek, do vlastnich svetu. Pozdeji sem se nasla v Knizce Jacka Londona: Tulak po hvezdach..

Rozdil byl ale v tom, ze matka vsechno nahlasila na policii, kdyz mi bylo osm. Pak uz to mlaceni bylo jen obcas, ona "jen" pila...otec byl psychous, ale nastesti soudne zakazany styk...pozdejc to preslo v dokonaly nezajem, pry sem ji zkazila (mym narozenim) zivot..v 18 sem odesla na vejsku a uz se zivila sama. Po par pokusech sem vzdala i veskery kontakt.

Po prichodu sem a po trech letech etablovani, psychoterapie, neco pres rok..Zvladla sem to, nemam zadny pocit krivdy, proste se to stalo..v nejakym jinym zivote. Netyka se me to.