Jistě, každý máme jiný přísup k odpuštění. :) Když si vezmeš asátru, žádné velké příběhy odpouštění tam nejsou. Odpouštíš tomu, kdo ti splatil "cenu krve" aby se tak řeklo :)

Já mám osobní zkušenost s odpuštěním v rodině a v mém pojetí to prostě je asi jako bych se nezlobila na koně, že nevyhrál dostih, protože to v sobě prostě nemám. Ale byly doby, kdy jsem si myslela, že je prostě jeho povinností ten dostih vyhrát, nebo na cestě chcípnout, protože na sebe takové požadavky mám.

Ale jiní jsou jiní, mají jiné cesty a jiné schopnosti. V případě Termix je mi příjemnější představa party negrů s letlampou, než odpouštění :)