Zkusím co nejvíce zkrátit:
- vždy jsme slavili narozeniny naše a našich dětí i s prarodiči,kteří přijeli,cca 80 km od nás bydlí.Tcháni autem,mati vlakem.Slaví se doma,oběd + pohošštění navečer.Naše narozeniny u nás,na narozeniny od rodičů zas jezdíme my.Závidím všem,jejichž rodiče a tcháni chtějí,at se slaví vše u nich-u starých.

Ted přišli milí synové s tím,že oni k nám budou jezdit jen se svými partnerkami,takže místo 7 osob, už 9 lidí.Narozeniny od jejich partnerek nás míjí,tož jsem byla za to ráda a ted tady ta pohroma z čistého nebe - a že ony k nim patří,láska je láska,atd.Nic proti jejich slečnám nemám,mám je ráda,ale to je vše.Mám je u nás doma i s jejich děvčaty několikrát na víkend během roku i tak.Bydlí od nás všichni cca 200 km.
Oslavy jsem dřív i tak moc nemusela a ted se mi to má rozrůstat do takových megalomanských rozměrů?

Uvažuju nad tím to úplně odpískat,moje narozky v listopadu,ale zas fakt úplně takhle zrušit jedno rod.setkání?To se mi zároven taky moc nezdá. Nebo to odpískat s rodiči?

No prostě nevím,furt o tom přemýšlím,nebo oběd udělat v restauraci...