Původně jsem přechod zpět k rodnému příjmení dost zvažovala, i za cenu té administrativy.

Ale mám malé děti a nakonec převážilo rozhodnutí praktického hlediska jmenovat se stejně. Zejména tedy kvůli cestování, nikdo to pak tolik nezkoumá, co to se mnou jede za děti. Tak i kvůli škole, apod.
Zvlášť tedy to hodnotím zpětně teď, kdy se ve škole, školce furt hlásíme, všechno je zavřený a musíme se ohlašovat kdo jsme co jsme.
A chápu to i u žen z důvodu praktického hlediska, hlavně v práci, aby si všichni museli zvykat na nové jméno. A na druhou stranu fakt se mi nechce kdekomu vysvětlovat, že jsem se rozvedla a jmenuju se teď jinak.

Upřímně měla jsem s tím nějaký čas problém to přijmout, že se tak zůstanu jmenovat, po té zradě od exmanžela. Zvažovala jsem dát si dvě jména - vzít si zpět původní a kvůli dětem na dokladech mít i to z manželství, ale to nejde. Dvě jména lze nechat jen před vstupem do manželství, po "výstupu" už ne.

Tak jsem si řekla, co je po jménu ... A jak bych vysvětlovala v tomto věku dětem se už nechci jmenovat jako oni. Kdybych neměla děti, tak se přejmenuju, ale takto, s ex-manželem jsem tak jako tak jimi navždy spojená. Tohle nelze prostě jen tak vzít zpět.
Ale teda kdyby přišel s požadavkem na "vrácení" jména, tak mu ho asi narvu někam :)

I když zpětně tedy lituju že jsem si při svatbě ty dvě jména nenechala, ale byla jsem tradiční, holt mladá a blbá :)