Len,
my do kostela klidně chodíme, i s dítětem. Běžně v rámci turistiky po památkách, nebo třeba v přilehlém městě se zajdem podívat na interiér kodtela, kolem kterého pravidelně chodíme. Považuju za součást všeobecného rozhledu vědět co a jak, znát kontext naší kultury (která byla formována mj. křesťanstvím), vědět, jak se chovat (i v kostele) a taky brát náboženství bez předsudků a s respektem. Tj. vědět, že ač jsem ateista, kostel není žádné "tabu místo", kterému se musím vyhýbat, anžto by mne tam ukousli nebo nakazili křesťanstvím.