Vzhledem k tomu, že i já ve svých 41letech říkám, jdu tam a tam a vrátím se přibližně v tolik a tolik - očekávám totéž i od ostatních členů rodiny.
Máme za sebou dost zkušeností, kdy se nám opravdu vyplatilo alespoň přibližně vědět, kde kdo je.
A musím přiznat, že nejhhorší na dodržování limitů návratu sem já... prostě občas nezvládám dojet domů do západu slunce a pak mi to junioři dávají sežrat. Mají strach a já se nedivím. Jen jim vždycky připomenu: aspoň vidíte, jak mi je, když se flákáte cestou z tréninku.