Maargitt, tak tohle taky moc dobře známe...syn taky vždycky někam chtěl, nejdřív se tam těšil a na poslední chvíli pak scéna, že tam nechce...ani sám nevěděl proč...prostě jakoby najednou na poslední chvíli dostal kvůli něčemu strach či co já vím....co nám to kolikrát dalo přemlouvání..a nakonec, když tam šel, tak si to náramně užil a sám říkal, že je rád, že jsme tam šli...ale to, co tomu kolikrát předcházelo...někdy jsme to nechali být a nenutili jsme ho, ale někdy jsme prostě věděli, že si to pak opravdu užije...kolikrát stačila jen nějaká nepatrná drobnost která tam byla jinak, než on předpokládal...a byl problém na světě...postupně s věkem je to o hodně lepší, ale tak do těch 5 let byl fakt hodně náročné dítě....