Když někdo dítěti něco řekne normálně, je to v pohodě. Bohužel se mi jednu dobu stávalo, že mé dítě v přinejmenším sporných (z hlediska potřebnosti napomínání) případech podivné vychovávali, takže jsem dávala přednost oslovování přese mne. Např. dítě v knihkupectví koukalo (nesahalo) na komiksy, já o policí vedle a nějaká agilní prodavačka se přihnala s pokynem,že se mě má dcera držet, ji AK ji tam necháme, a že hodné holčičky blablabla... Když se vám to stane víckrát, můžete si přát být u svých dětí nárazníkovou zónou před aktivními výchovnými kecy.