Nám u obou dětí učitelky říkaly, že třeba psaní nemáme trénovat "navíc", dokonce ani psát nanečisto. Že kdyby bylo potřeba, dala by nám učitelka vědět. Je pravda, že syn si cca 2x donesl materiál navíc, který byl na procvičení nějakého písmenka.
Četní jsem trénovali, ale spíš "na etapy", něco hned po škole, něco před spaním. Nejdřív si děti napsaly úkoly a pak jsem s nimi v případě potřeby udělala něco navíc. Na úkolu jsme viděla, jestli je to potřeba.
Mechanické počítání jsme trénovali spíš příležitostně, třeba ráno cestou do školy, nebo při jízdě autem.
Ale syn mimo školu ještě dělala cvičení kvůli jeho "dys", kdybych ho chtěla drtit ještě běžnou školou, tak by z odpoledne nic nezbylo. Dcera zase měla hromadu kroužků, které si vykvákala, školu dělala a dělá spíš mimochodem.