Já myslím, že tohle všechno by bylo lehce pochopitelné, jen pro většinu lidí je nepřijatelné, že pro Citu jsou všichni pokrevní rodiče v Čechách jasní tyrani svých dětí a nepřipouští, že i když rodič plácne dítě přes zadek, či mu přísně,ale milujícím způsobem vymezí hranice jeho chování, tak jej miluje a s týráním to nemá nic společného.V Čechách se tomu říká výchova. Pro lidi je nepochopitelné její,až fanatické tvrzení,že lze vyměnit rodiče, celou rodinu, aniž by to v dítěti zanechalo hluboké trauma a že vše co dělá BV je v naprostém pořádku. Vůbec jí nedochází, že to, že se o tom v Norsku nepíše v novinách, či nemluví v televizi, že se to neděje. A právě, že se o tom nepíše a nemluví, tak o to víc to pěkně "smrdí".