Šuplíku a Maceško, myslím si, že v takovém případě ten člověk svůj smysl pro povinnost zapojil ne úplně šťastně.

Přijde mi nesmyslné, abych se cítila vázaná něčím, co někdo udělal bez mé vůle a v co nevěřím. A k čemu vlastně zavázaná? Abych věřila? To se přece nijak vynutit nedá. Abych chodila do kostela? No nevím, znám křtěné lidi, kteří snad byli k víře i trochu vedeni, ale do kostela nechoděj a víru nepraktikujou a žádný ujímání z toho, pokud vím, nemaj, a jsou to fajn lidi, kteří žijou příkladně a mají to v hlavě srovnaný.