Před půl rokem měly články na podobné téma úplně opačné vyznění.


Skandinávská idyla však postupně vzala za své. „Už to tu nevypadá jako civilizovaná země. Lidé se tu bijí a okrádají,“ líčí své důvody, proč se nakonec rozhodla z centra metropole odejít.

„Přestěhovali jsme se na ostrov kousek od města. Moje děti už ve škole nebyly v bezpečí. Když bylo mému synu Eliášovi pět let, na hřišti se strhla nějaká hádka o klouzačku. Chlapeček z Blízkého východu, který byl stejně starý jako on, Eliášovi pohrozil, že ho píchne nožem do břicha,“ vypráví.


Ve školní jídelně, kterou její děti navštěvovaly, se přestalo podávat vepřové maso. „Některé blondýnky si radši začaly barvit vlasy na černo, aby se víc podobaly blízkovýchodním dívkám. V metru už se necítím jako člověk, ale jako sexuální objekt. Mladým imigrantům se tam nemůžete ani podívat do očí, berou to jako provokaci,“ dodává Kateřina. Osobní zkušenost se sexuálním útokem naštěstí nemá, stockholmským metrem však raději přestala jezdit.


„Velká spousta imigrantů si bohužel myslí, že Švédsko jen rozdává byty a peníze. Vznikla tu paralelní společnost chudých přistěhovalců, kterým se začlenit nepodařilo, tak páchají zločiny. Jejich děti jsou nucené vyrůstat v ghettech, kde ani nemají možnost okoukat švédské zvyky a kulturu,“ podotýká Kateřina.

Neváhá přitom sáhnout ani k hojně diskutovanému termínu „no-go zóna“ - na stockholmská předměstí jako Rinkeby nebo Tensta se podle ní skutečně bez posil neodváží ani policejní hlídky. Letící kameny už tam zranily několik policistů i záchranářů. Nejhlasitěji o nich bylo slyšet v roce 2013, kdy ve Stockholmu hořela auta i školy.



Na veřejnost se přitom dostane jen zlomek informací o kriminalitě, která s přistěhovalci souvisí - ať už se jedná o zločiny, které spáchali, nebo ve kterých figurují jako oběti. Jak před časem upozornil deník Dagens Nyheter, všechny takové případy končí v policejních záznamech pod „tajným“ kódem 291. Interní směrnice praví, že o takových činech musí policisté před novináři mlčet - mohly by podněcovat rasismus.