konstantně dostávají prostor k vyjádření a publikování jen ti, kteří vliv havárie na zdravotní stav obyvatelstva v Evropě popírají nebo zlehčují, protože to vyvolává pochybnosti o jaderné energii jako takové. Na Ukrajině a Bělorusku je to teda vidět nejvíc,tam byly někeré výzkumy v podstatě zakázány či ukončeny, třeba meření cesia v tělech dětí, ale v západní Evropě to není zase o tolik lepší, protože prostě atomové elektrárny jsou velký byznys. A navíc v řadě zemí lidé, kteří jsou zodpovědní za to, že se tehdyinformovalo málo, nebo že prevenstivní opatření nebyla dostatečná, ještě žijí. Samozřejmě dlouhodobé důsledky se těžko dokazují, vždycky lze ukázat prsem na jiné možné příšiny, případně cvičit se statistikami.