Osobně teda mám kolem sebe různě nemohoucích starých lidí (od takových, kteří potřebují pomoc částečně - těžké nákupy, návštěvy lékařů, velký úklid -, k těm, co potřebují neustálou přítomnost dalšího člověka v dohledu, poněvadž mají život ohrožující nápady např.) dost. Ty horší případy ale tedy bývají obvykle o něco starší než těch 75, spíš přes 80, a tam jejich děti už zase fakt nemají malé děti.
Dítě věku pubertálního je sice třeba živit, ale do části přímé péče se zase často dá do jisté míry zapojit (návštěvy, nákupy, pomoc s úklidem...). Mám pocit, že na to některé "sendvičové ženy" tak trochu zapomínají, a je to těm dětem i prarodičům v podstatě na škodu.