bych to sem zkopírovala snad celý:

Rodin, které si se sociálkou prožily to, co Šárka, je v Norsku hodně. V médiích se ale téma Barnevernu skoro neobjevuje, takže veřejnost často o strastech lidí ani neví. Informace se dají najít spíš na soukromých blozích a různých fórech. „Na internetu jsme si o tom začali číst a potkali jsme spoustu případů, jako je ten náš,“ vypráví Šárka.

Páru se podařilo dohledat i školicí materiály, ze kterých zaměstnanci sociálky čerpají. „Četli jsme učebnice pracovníků Barnevernu. Je to napsané strašně obecně, dá se s tím dobře manipulovat. Je tam třeba napsáno, že když jsou rodiče frustrovaní, že musí jít na schůzku s Barnevernem, tak je to automaticky brané, jako že je něco špatně. Proč by přece byli nervózní, když mají mluvit jen o svém dítěti.“