Jsem v otázkách fyzického násilí velmi nekompromisní.
Možná proto, že se mi to naštěstí nikdy nestalo, možná proto, že se to stalo pár mým přítelkyním a bylo velmi pracné přesvědčit je, aby to s blbem ukončily.

Já jsem taky štěkna, já provokuju, někdy si to zasloužím... to je jeden z neakceptovatelných argumentů.
Nikdo si nezaslouží fyzické násilí, manipulaci ani ponižování - NIKDO.

Další věc je, že kdo udeří jednou, udeří podruhé - že to bylo v afektu prostě není omluva, a že má špatnou výchovu také ne.
To může být VYSVĚTLENÍ, ne však OMLUVA.
Tím spíš je totiž jasné, že se to bude opakovat.

Na násilníka a manipulátora nikdo záměrně nestuduje - vždycky je nějaká příčina, která jeho stav a povahu vysvětluje.
Ale to je vše - nechat se otloukat a ponižovat proto, že ho chudáka špatně vychovali a on se v afektu nezná... no co to je za argument a důvod s ním zůstávat?!

Převychovat ho nelze, jiný nebude, spíše naopak - pryč od něj, bez výčitek.

Je spousta chlapů, co se v afektu zná, a to třeba i přes špatnou výchovu