Tak já to mám taky občas na talíři , že jsem bordelářka a že je to můj problém, protože jsem ženská. Dokonce že jsou DĚTI bordeláři a že je to můj problém, že jsem ženská.

Říká mi to moje pěstounka a já si z toho dělám asi tolik, že když má přijít na návštěvu, tak se snažíme trochu uklidit, aby z toho neměla šok.

Ale že bych z toho odvozovala jakékoli závěry o své kvalitě, to mě ani nenapadne. Beru to prostě jako její zvláštnůstku (kdo žádnou nemáme?) a když už je toho moc, tak odpovím něco ve stylu, že jsem ale hodná, slušná, nekradu, nedroguju, a že by asi nebylo lepší, kdyby to bylo naopak