Mandelinko, ale když je někdo urputný jako zakladatelko a soudí druhé podle sebe, tak dost dlouho může mít pocit, že i ze studeného čumáma jde něco víc dostat. Já kolikrát taky neodhadnu, co v lidech je. A mám pocit, že je musím popostrčit a nedojde mi, že oni prostě reagují tak, jak reagují, protože prostě nechtějí tu moji variantu přijmout, jen to nedají najevo (z různých důvodů, neumí to, vidí ve mně autoritu, považují to za zbytečné a nechtějí se mě dotknout). Jsem zvyklá svůj názor říct a formulovat, nebojím se kontrontace s jiným názorem, ale jsem menšina. mluvím teď o pracovní komunikaci. Ne o osobní. V té dodržuji prostor toho druhého a názor z něj nepáčím.