Lou, jenže ono se to s tou lepší perspektivou taky jen zdá. Skutečný život v těch zemích pak není žádný med, já tedy mám zkušenost s Kanadou a USA. Nakonec si připadám svobodněji tady než tam. A třeba řešit od kojeneckého věku dětí, jestli budu mít dost peněz, abych poskytla svým dětem vzdělání, na které se nebude hledět skrz prsty, by se mi nechtělo. Mí příbuzní tam prakticky nic jiného neřeší, všechny jejich příjmy padají do vzdělání dětí, přijde mi, že si kvůli tomu strašáku vhodné univerzity ani neužívají život. Ona je opravdu otázka, co je lepší perspektiva. Ať si děti jdou, když chtějí, ale ona nikde není tráva zelenější.