Manžel je ze 4 dětí. Sám říká, že to bylo fajn,že bylo veselo a měli si pořád s kým hrát. Tchýně bohužel ale neměřila stejným metrem, manžel byl méně oblíbeným dítětem (dle slov více příbuzbých ), což se projevilo tím, že i v dospělosti neustále touží po pochvale a ocenění, v ženách obecně vyhledává mateřské sklony, více méně i ve mě.....někdy si připadám spíše jak matka než manželka....Když jsme se brali, byli jsme hodně mladí a já si říkala, že jednou dospěje....nestalo se tak...Tchýně nikdy nebyla ta "maminka" ve správném smyslu slova....o děti se hodně starala tchánova babička a pod....ani nyní není tou babičkou, kterou vnoučata mají rádi a ona ani více méně o nikoho nestojí....Děti si prý pořídila, aby jí ve stáří sloužily.....to je její heslo, které neustále opakuje....