Nerada věci vyhazuju, ráda recykluju, nechci utrácet, ráda míchám styly...ve výsledku to dopadá tak, že nemálo záležitostí, které jsou nyní prudce trendy, máme doma ne proto, že se to nyní nosí, ale tak nějak samovolně a z úsporných důvodů (dřevěné špalky místo stolků, renovovaný retro nábytek, větev viscí u stropu, bedýnky místo polic...)

Ať si každý bydlí dle svého, ale za mě - mám ráda bílé stěny a mám je . To je pro mne základ. Mám ráda dřevo, masiv. Nemám ráda obývákové stěny, lesklé bílé skříňky v obýváku, tak v kuchyni, plastové průhledné židle, brrr, nemám ráda ikea styl. Nemám a nechci mít cokoliv s anglickými nápisy typu Home, sweet home, taková ta písmena s lacinou patinou... Zas na druhou stranu mám sadu starých dóz na potraviny s německými nápisy a to mi neva , v jedné mám příbory, ve druhé vařečky... Nelíbí se mi přesamolepkováno na zdech a nábytku, takové ty rostlinné motivy, které vypadají hrozně uměle a počítačově, naopak bytové textilie s realisticky vyvedenými florálními motivy můžu.

Líbí se mi interiéry, vyzařující osobnost toho, kdo prostor obývá a originalitu. A nemusí to být nic designového, prostě třeba Monty domov - hromady knih. Genius loci . Děda mého expřítele měl byt plný knih, plný. A ženské autorky měl v kuchyni ve spíži místo potravin, už jsem to tu, myslím, psala :-D. Byl to svéráz.