"Ještě musím napsat, co mi v bytě opravdu vadí a to nedodělky a mírné závady "

Přesně! A čím víc toho je, tím hůř se pak doma cítím. Tu otluk na radiátoru, tu odlepující se přechodová lišta mezi místnostmi, povolená klika u dveří od koupelny nebo odchlipující se tapeta na dveřích od špajzu (kde už dávno místo klasických panelákových vestavných skříněk měla být jedna pořádná, se zašupovacími dveřmi). Taky mi vadí amortizace zařízení. Čím déle tu jsme, tím hůře se mi třeba vytírá, tím víc vnímám spáry v dlažbě a mezi obkladačkami (a ne že by se mi chtělo neustále lítat se špachtlí a spárovací hmotou)... Chtělo by to jednou za rok vypadnout a nechat někoho, aby hromadu drobností opravil, vylepšil, vyházel, co oko nevidí, vymaloval, přestavěl... Už se těším, až děti poporostou natolik, aby všechny tři v létě vystřelily na tábor. Pak tu budu řádit. S nimi se to nedá.

Jinak mě napadlo, co mám v bytě ráda - čím dál je to kombinace bílé a zelené (plánuju si na jaře udělat radost a nakoupit všem pokojovým rostlinám bílé keramické obaly) a taky vodní hyacint (košíky na papíry, noviny, drobnosti, mám z něj i letní kabelku).