Válet v blátě se nemusejí. Můžou jet do nabízených ubytoven či táborů v lepším stavu než je tento. Oni ale nechtějí, slova Jana Šibíka "aby nepřišli o své místo ve frontě", kdy doufají, že se hranice otevře. Můžou pořádat o azyl v Řecku, můžou jít do ubytoven a čekat, do jaké země EU je přidělí, ale oni nechtějí. Dokud mají svou mantru Germany, Germany, tak se nedá nic dělat.

Je mi jich líto, ale řešením není tancovat, jak si pískají. Oni něco požadují, v podstatě chtějí živit, tak také musí přijmout podmínky druhé strany. I když vidím ty děti, je mi úzko a mám pocit, že se v té vlně na podzim dostali do Německa ti, kteří to příliš nepotřebovali, spousta mladíků ze zemí, kde se neválčí a zabrali místo těm, kteří by to potřebovali skutečně.