Mě by panelák nevadil, vyrůstala jsem v něm, ale já jsem tady na Rodině v porovnání s ostatními za socku, takže těžko z toho vyvozovat nějaký důsledky. Podle mě má bydlení ve vlastním bytě v paneláku i spoustu výhod. Taky záleží, jaký je to panelák a hlavně jaký je to sídliště, jak je řešený a na jakým místě ve městě je. Sídliště, kde jsem vyrůstala, bylo na konci města, mezi paneláky byla spousta místa, spousta zeleně, nekoukali jsme si z paneláků do oken. Bydleli jsme v posledním patře a panelák navíc stál na kopečku, takže výhled široko daleko, na celý město, celý Krušný Hory, za hezkýho počasí až do Německa. V našem vchodě a dalších okolních žila spousta mým spolužáků, takže bylo za kým jím, s kým si hrát, s kým se poradit nad domácím úkolem... Navíc jsme tam měli úplně všechno v malém okruhu, obchoďák, hudebka, škola, školka, čistírna, oprava obuvi, kadeřnictví, knihovna, kino... Všude jsem chodila sama už jako malá, naši se mě nebáli pustit, že mě přejede auto a v podstatě mě z okna mohli sledovat až na místo určení. Nedovedu si tohle představit někde v satelitu X kilometrů od Prahy nebo jinýho města.