Spíš to vidím, že záleží na nátuře a výchově. Já osobně panelák nesnáším, protože nesnáším to komunitní bydlení. Vadí mi i příměstské satelity. Je to moc lidí blízko u sebe, vidí si až do talíře, v paneláku slyším splachování WC.... Zkusila jsem to dva roky - byly hezké protože to bylo první bydlelní s chlapem. ale stačilo to ty dva roky. To bych raději koupila ruinu vesnické usedlosti a tu rekonstruovala. Bydlím v domě, který můj táta (obyčejný dělník) s mojí mamkou vydřeli, postarali se tady o své staré rodiče. My pokračujeme v kontinuitě - dnes barák obhospodařujeme my a rodiče tu mají klidné stáří. A život na vesnici (dnes už okraj města) mi vyhovuje.
Syn půjde bydlet do paneláku během studií (je to ideálně rozložené pro spolunájemce). Jak se rozhodne dál - je na něm.
Dceru to táhne ke koním, takže panelák to asi nebude. ale lidmi, kteří v něm žijí neopovrhujeme. Asi mají jiný životní styl než my. Pokud je nebaví péče o zahradu, vadí jim v létě mouchy a komáři, nechtějí dům opravovat.. Pak je možná panelák ta pravá volba.