Přidávám se! Jsi odvaha, že jsi sem dokázala dát takové téma, donedávna bych řekla, že většina tady považuje za super nápad jíst dokud se neprojí do obezity s odkazy na krásu duše a teprve pak řešit. Teď ale musím názor poupravit. Jak je vidět, je nás dost, které chceme těmto koncům předcházet.
Já jsem se vždycky pyšnila skvělou postavou, ani mateřství mě nijak nepoznamenalo, ale teď díky kombinaci přestěhování (už nemůžu jet do práce na kole), sedavého zaměstnání a nedostatku času (práce na domě a nemožnost najít si čas na cvičení) a oblibu v sladkostech, se začínám zakulacovat a vůbec se mi to nelíbí. Nejlépe jsem se cítila, když jsem měla cca.62 kg na svých 171 cm. Teď nevím, kolik mám, raději na váhu nelezu, aby mě netrefilo, ale takových 5 kilo minimálně nahoře mám. To ještě není žádná hrůza, vím, ale JÁ SE NECÍTÍM DOBŘE. A je mi jedno, že podle tabulek jsem asi ještě v normálu, i když v horní hranici. Nejtěžší na tom všem je, se dokopat a začít! Vím, že mám metabolismus celkem rychlý, myslím, že ani žádná dieta nebude potřeba, jen se dokopat k nějakému pohybu, ach jo. Když ale přijdu z práce, mě se nic nechce.